Palivo CNG

CNG je zkratka anglického názvu pro stlačený zemní plyn - Compressed Natural Gas.

Zemní plyn má velký potenciál pro využití jako motorové palivo. Je levný a má vysoké oktanové číslo. Jedná se o čisté palivo, které splňuje nejen současné emisními limity, ale bude vyhovovat i v budoucnu připravovaným zpřísněným emisním limitům.

Přestavba vozu na CNG

Přestavba vozidel na pohon CNG je možná u vozů s benzínovým i naftovým motorem.

Přestavby benzínových motorů na CNG jsou velmi podobné přestavbám na pohon LPG, jiné jsou pouze nádrže a regulátor. Vozidlo po přestavbě může být provozováno i na původní palivo.

Přestavba naftových motorů na pohon CNG je možná až po náročnější úpravě samotného motoru, jako je snížení kompresního poměru, montáž zapalovacího systému aj.

Tudíž naftový motor po přestavbě na pohon CNG nemůže být dále provozován na původní palivo.

Vlastnosti CNG

Zemní plyn může být užíván jako motorové palivo v klasických spalovacích motorech, benzínových nebo přímo plynových.

Pro využívání zemního plynu ve vozidlech slouží speciální zásobník plynu a vstřikovací systém.

Zemní plyn lze využívat jednak ve formě stlačeného plynu - CNG (tlak 200 barů), tak ve zkapalněné formě - LNG (při teplotě -162°C). CNG verze je v současnosti častější variantou.

V České republice se zemní plyn jako pohonná hmota začal uplatňovat již od roku 1981, kdy byla provedena první přestavba vozidla na zemní plyn. Počátkem 90. let patřila Česká republika v plynofikaci dopravy na přední místa ve světě.

Dle aktuálních statistik je na území České republiky 2900 vozů s pohonem na CNG, které mohou celorepublikově využít 33 čerpacích stanic CNG.

Výhody CNG

Významná úspora na provozních nákladech

Od roku 1.1.2004, tedy i po zavedení spotřební daně, je cena stlačeného zemního plynu v České republice méně než poloviční ve srovnání s benzinem.

CNG tak zůstává nejlevnějším palivem pro pohon motorových vozidel a od roku 2009 platí nadále pro tato vozidla nulová sazba silniční daně.

Ekologický provoz CNG automobilů

Čisté palivo, které nevytváří karbonové usazeniny a pozitivně ovlivňuje životnost motorového oleje a tudíž i životnost samotného motoru.

Bezpečnost

Vozidla na zemní plyn jsou bezpečnější než vozidla používající benzín, naftu nebo LPG. Tento fakt vyplývá jak z fyzikálních vlastností zemního plynu, tak i ze zkušeností z dlouhodobého provozu, neboť:

• zemní plyn je oproti kapalným palivům (benzinu, naftě, LPG) lehčí než vzduch
• zápalná teplota zemního plynu je oproti benzínu dvojnásobná
• silnostěnné plynové tlakové nádoby, vyráběné z oceli, hliníku nebo kompozitních materiálů, jsou bezpečnější než tenkostěnné nádrže na kapalné pohonné hmoty

Možnost použití domácích plnících stanic

Domácí tankování za použití malých kompresorových stanic - podstatně nižší cena za plyn.

CNG v motorech

Pro využívání zemního plynu ve vozidlech je zapotřebí speciální zásobník plynu a reduktor. Na zemní plyn tedy lze přestavovat existující benzínová vozidla, na trhu se však objevují i vozidla s pohonem na zemní plyn již od výrobce vozu.

Nádrže pro skladování zemního plynu v automobilech jsou vyráběny výhradně jako válcové z kovu nebo kompozitu. Nejvíce používané jsou nádrže kovové, jelikož jsou výrazně levnější než kompozitové.

Omezením pro jejich montáže do vozidel je velká hmotnost. Tato nevýhoda kovové nádrže je zvláště patrná u montáže do osobních vozidel. Hmotností nádrže je omezena kapacita tankování paliva a tím pádem i dojezd vozidla na jedno natankování.

Z toho důvodu se v praxi stále častěji a více uplatňují kompozitové nádrže. Jejich hmotnost je při stejném objemu ocelové nádrže 1/3 hmotnosti ocelové nádrže.

V případě montáže do nízkopodlažních autobusů, kde jediná možnost umístění nádrže je na střeše autobusu, je kompozitová nádrž jediným možným řešením s ohledem na konstrukční nosnost střechy autobusu.

Tak jako všechny komponenty instalace na zemní plyn je i nádrž schválená dle předpisu OSN EHK 110. Tento předpis popisuje všechny parametry a zkoušky spojené s výrobou nádrže.

Pracovní tlak v nádrži je 20 MPa. Je přípustný krátkodobý nárůst až na 26 MPa, např. po tankování plynu. Zkušební hydraulický tlak je min. 30 MPa a tato zkouška se provádí u každé nádrže při výrobě.

Silnostěnné tlakové nádoby na CNG, vyráběné z oceli, hliníku nebo kompozitních materiálů, jsou bezpečnější než tenkostěnné nádrže na kapalné pohonné hmoty.

Tlakové nádoby prochází řadou mnohem přísnějších zkoušek oproti zkouškám nádrží kapalných paliv (zkouší se především odolnost proti nárazu, požáru a zvýšení tlaku). Ve vozidle jsou navíc tlakové nádoby vybaveny řadou pojistných zařízení (přetlakový ventil, atd).

Pro zajištění dlouhodobé bezpečnosti se v rámci pravidelných technických kontrol vozidel provádí i kontroly a revize plynového zařízení.